Month in the Emirates

So I'm here for a month now.

Month in the Emirates. Month in Sharjah. I met people from all over the world. I visited 6 out of 7 Emirates. I was in the biggest mosque in the world. I was at the highest point of the Emirates. I saw biggest gold ring in the world. I begin to get used to the local mentality.

In spite of all the experiences, smiles, plenty of good food, and sunshine every day, I still miss everything. I miss the smell of the forest, or just the ordinary scent of grass. Don't let me start with the flowers. I miss the cold weather, or at least any temperature changes. 

I miss Czech dairy products and mainly Czech prices. I miss the opportunity to drink tap water. I miss the Prague public transport and the Czech Railways, although I always curse them, they have still many advatages. I miss beer, wine, rum, jägr... but I just miss the opportunity to go somewhere with my friends. I miss my (not always) perfect roommates. I miss my classmates and the other buddies I meet especially in Carbon Cafe.I miss whole Corale with our amazing leader Iva, I miss their energy that charges me and which I would really appreciate now. I miss my amazing little brother. I miss my clever mom and my funny dad. I miss our best dogs. I miss all the others in case they read this article and wanted to argue that they were not appointed.

But I'm still enjoying. And hopefully I will be enjoying in the future as well. I don't even have time to write articles about what's going on, because I finally started working. I'm not a good blogger. :-D

*CZECH*

Měsíc v Emirátech

Tak už jsem tu měsíc. Měsíc v Emirátech. Měsíc v Sharjah. Seznámila jsem se s lidmi ze všech koutů světa. Navštívila jsem 6 ze 7 Emirátů. Byla jsem v největší mešitě světa. Byla jsem na nejvyšším místě v Emirátech. Viděla jsem největší zlatý prsten na světě. Začínám si zvykat na místní mentalitu.

Přes všechny zážitky, úsměvy, spoustu dobrého jídla a každý den zalitý sluncem, se mi pořád šíleně stýská. Chybí mi vůně lesa, nebo jen obyčejná vůně trávy. O květinách ani nemluvím. Chybí mi zima, nebo aspoň jakékoliv střídání teplot. Chybí mi české mléčné výrobky a hlavně české ceny. Chybí mi možnost pít vodu z kohoutku. Chybí mi pražská MHD i České Dráhy, ač na ně věčně nadávám jsou to nedocenitelné výhody. Chybí mi pivo, víno, rum, jägr… ale vlastně mi chybí jen ta možnost jít někam na drink s kamarádama. Chybí mi moji (ne vždy) perfektní spolubydlící. Chybí mi spolužáci i ostatní kamarádi, které potkávám zejména v Carbonu. Chybí mi celé Corale s úžasnou Ivuškou, jejich energie, která mě nabíjí a kterou bych teď hrozně potřebovala. Chybí mi můj úžasnej malej bráška. Chybí mi moje šikovná maminka i můj vtipný tatínek. Chybí mi naši nejskvělejší pejsci. Chybí mi i všichni ostatní, pro případ, že by si tento článek přečetli a chtěli namítat, že nebyli jmenovaní.

Ale zatím mě to baví. Tak snad mě to bude ještě nějakej pátek bavit. Nestíhám už ani psát články o tom co se děje, protože jsem konečně začala něco dělat. Nejsem dobrá bloggerka. :-D