Acclimatization

So I survived first workweek from Sunday to Wednesday! Today is some kind of a islamic holidays so nobody is working and tomorrow is weekend. On one hand is moving from Mon-Fri week to Sun-Thu week cool… you are always looking forward to Friday and voila! No waking up on Friday! Which is really comfy.

There is still no internet at our apartements. So we will complain, when we'll be bringing that girl who takes care of us, visa and passport on Sunday. Why passport and visa? Because thanks to them we will recieve (hopefully) Residence ID card! We will live here :-D. Otherwise you can stay in Emirates for max 59 days and because mostly everyone is here for 90 days and more we have to get this permission to stay. Im really looking forward to it, another useless card in my purse yupee! It’s like that old card from DM drugstore which is still laying there.

The heat is still the same and I’m still having a cold. I don’t know what to do about that so I’m just using all my pills. I think, it’s because of the temperature in our apartement, but we have here 25°C which is not that low temperature. I still didn’t get used to the noise of air-condition, it still looks like there is something buzzing and we should turn it off. Bu we would probably die in that case. In the school, morlike in our lab is the air-conditon not working properly so there is nicely warm environment. Then you go to the main building which is freezed to like 20°C and you look for the sweater you forget to take with you to the UAE. But the thing that it’s hot outside stopped surprising me and so I stopped complaining about it. My co-workers complain about it all the time and they live here for many years. I take it as necessary evil thing which could dillute with time. 

Yesterday we went to the downtown for big diner for all IAESTE interns. We went by a taxi with girls from the apartement. Looking for a taxi means, that you go down the street and hope that there will be a cab going around you and you’ll wave on it. We told the driver the name of the street and the restaurant, he dropped us there, we paid, he left and we found out that we are at different restaurant with almost the same name. Thankfully our restaurant was just 5 minutes walk from that one. The same problem had one group of boys. It’s hard to know where you are and because many streets have no name the drivers have it really hard to get around. None of them is using a GPS so the coordinates won’t help you anyway. But back to the diner.

We sat down, eat sooo much and then we decided to go to the lagoon and sit there somewhere because they were closing our reataurant. Jurney to the lagoon took as around 30 minutes and it was a hell. Even when it was at night the heat, fug and humidity were unbelievable. We all were sweating at the first crossroad. Before we reach the lagoon we splitted into three groups – one that went straight to the lagoon (mine), one that went to take a passport picture (which we need) at ten o’clock (everything is still open at ten o’clock, for example shop, where you can buy everything for your hairdressing saloon from shampoo to the special chair, we’ve met 8 of these shops on the way, apparently it’s a good bussiness here) and one that went to buy new shoes with Phoebe because her shoes broke on the way. Our group was the only one that refused to go longer way to the crosswalk, ran over 4-routes road, climbed over or more like through the fence, ran over another road and were at the lagoon. And waited here for 20 minutes for the other groups which went the longer and probably safer way with the crossroad. We made a photo and went home.

I would love to write here about my research. But so far I'm only measuring pH and I don't know what I'm gonna do next so it seems unnecessary :-D.

*CZECH*

Aklimatizace

Tak jsem přežila první pracovní týden od neděle do středy! Dnes je totiž nějaký islámský svátek a tedy se nepracuje a zítra už je víkend. Na jednu stranu je přesun z Po-Pá týdne na So-Čt týden super… člověk se pořád těší na pátek a voila! V pátek nemusí vstávat! Což je opravdu příjemné.

Na bytech stále nemáme internet. Takže v neděli až poneseme té slečně, která se o nás stará, víza a pas tak si opět budeme stěžovat. Proč víza a pas? Protože díky nim pak dostaneme (snad) rezidenční průkazku! Budeme tady prostě bydlet :-D. Jinak můžete pobýt v Emirátech maximálně 59 dní a jelikož jsme tu drtivá většina na 90 a více dní musíme si zařídit tohle potvrzení o pobytu. Docela se těším, další zbytečná kartička v peněžence jupí! Stejně jako ta stará kartička z DM drogerie co se mi tam pořád válí…

Teplo je pořád stejné a já jsem pořád nachlazená. Nevím co s tím mám dělat tak se dopuju práškama. Myslím, že to je teplotou na našem bytě, ale máme tu 25° což mi nepřijde málo. Na zvuk klimatizace jsem si stále nezvykla, pořád mi připadá, že tu něco hučí a mělo by se to vypnout. Ale to bychom tu asi umřely. Ve škole, respektive v laborce nám klimatizace pořádně nefunguje a je tam takové příjemné teplo. Pak jde člověk do hlavní budovy, která je vychlazená snad na 20°C a hledá svetr, který si s sebou do SAE nevzal. To, že je venku teplo mě přestalo překvapovat a tedy jsem si přestala stěžovat. Moji spolupracovníci si na to stěžují pořád a to tu bydlí x let. Já to beru jako nutné zlo, které by se mohlo časem zmírnit.

Včera jsme se vydali do „víru“ velkoměsta na společnou večeři IAESTE stážistů. Jeli jsme taxíkem s holkama z bytu. Taxík se tu hledá tak, že jdeš po ulici a doufáš, že kolem projede taxík a mávneš na něj. Řekli jsme taxikářovi ulici a podnik, vysadil nás, zaplatily jsme, odjel a my zjistily, že jsme u úplně jiného podniku. Naštěstí ten náš byl asi jen 5 minut chůze od tohohle. Stejný problém pak měla ještě jedna skupina kluků. Špatně se tu orientuje a jelikož většina ulic je tu bezejmenná mají to taxikáři ještě těžší. Nikdo z nich navíc nepoužívá GPS a souřadnice jsou nám tedy taky k prdu. Ale zpět k večeři. Seděli jsme, najedli jsme se k prasknutí a pak že vyrazíme k laguně a někde si tam sedneme, protože naši restauraci už zavírali. Cesta k laguně trvala asi 30 minut a bylo to peklo. I když byla noc bylo hrozné teplo, dusno a vlhko. Všichni jsme se potili už na první křižovatce.  Než jsme došli k laguně roztrhli jsme se na 3 skupinky – ti co šli přímo (já), ti co si šli v deset večer do fotoobchodu udělat pasovou fotku, kterou po nás vyžadují (v deset večer je tu stále všechno otevřeno, například i obchod kde si můžete koupit všechno do kadeřnického salonu od šamponu po křeslo, takových obchodů jsme potkali asi 8, očividně je to tady velký bussiness) a ti, kteří šli s Phoebe kupovat na rychlo boty, protože ty její se cestou rozbili. Naše skupinka jako jediná odmítla dalekou cestu k přechodu, přeběhla přes čtyřproudou silnici, přelezla, respektive spíš prolezla plot, přeběhla přes dvouproudou silnici a byla u laguny. A tam 20 minut čekala na zbylé skupinky, které šly delší a bezpečnější  cestou. Udělali jsme si fotku a jeli domů.

Také bych vám ráda napsala o svém výzkumu. Ale jelikož zatím jen měřím pH roztoků a nevím co budu dělat dál přijde mi to bezpředmětné :-D.